Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cestování

21. 5. 2013

 

K cestování je potřebný dopravní prostředek, který představuje motocykl, automobil, autobus, vlak, či letadlo.Zmíním se o prvých dvou ke kterým jsem měl oprávnění smět je řídit, neboť už před 60 lety jsem úspěšně absolvoval ZDARMA Autoškolu, do níž nás nahnal tehdejší SVAZARM v roce 1953, před nástupem na vojenskou prezenční službu. Osobním automobilem jsem jezdil pouze při výcviku, bylo to vozem TATRA 57 a nejdelší má cesta byla z Českého Těšína do Třince na stadion na Borek.. Závěrečná jízda při zkouškách byla od Autoškoly na Čapkově ulici kolem hotelu Piast ke hranici u Střelnice (dnešní KaSS).Po skončení zkoušek nám všem nabídl vedoucí Autoškoly řidičák i na motorky, když si zaplatíme kolek v ceně 60,-Kč. Pochopitelně, že všichni absolventi kurzu tohoto využili.

  Na základě těchto svých zkušeností jsem nikdy netoužil vlastnit svůj motocykl nebo auto a veškeré své finanční úspory jsem dával do poznávání a cest po Evropě, USA, Kanadě,  Střední Azii a Mexiku.

  Nejdelší a nejkrásnější cestu jsem uskutečnil už před 15 lety, a to ve dnech 3.-19.11.1998 na západní pobřeží USA. Proto si dovolím o této cestě se obšírněji rozepsat ze svého deníku :

 

  Úterý 3.11.1998 – odjezd rychlíkem v 21,14 h. z Českého Těšína do Prahy.

  Středa 4.11.1998 – příjezd s 5 min. zpožděním ve 3,50 h. Nastává telefonování sestřenici Květě, která mě bude s autem čekat u METRA v Dejvicích a pak mě odveze na letiště do Ruzyně. K mému překvapení toto však jezdí až od 5. hodiny ranní, a tak mi začínají pěkné cestovní zmatky. Na štěstí jsem při novém volání zastihl ještě Květu doma a nová domluva byla, že Květka pro mne přijede k hlavnímu nádraží. Vše dobře dopadlo a v 5,20 h. jsme už na letišti a dáváme si kávu a čaj v ceně á 65,-Kč. Po strohých informacích ve stánku CK America Tours (stručné pokyny, letenky, brožura), odcházím v 6,30 h. k odbavení, bohužel každý na vlastní pěst bez průvodce, pak v 7,15 h. nástup do letadla ČSA  směr Amsterodam. Letíme Boeningem 737 od 7,45 h. do 9,15 h. Dostáváme občerstvení v letadle. Letíme rychlostí 800-900 km/hod., výška 10 000 m. Transit v Amsterodamu na letišti SCHIPHOL až do 11,05 h. Nastává hledání nástupiště k dalšímu odletu. Na letence bylo uvedeno F 2 a správně to bylo na G 7 !! Po nástupu do 360 místného Boeningu ( 40 řad á 9 sedadel ) v 11,45 h. rolování a ve 12,00 h.  start – směr San Francisco. Vzlétáme na sever, potom na západ přes Island, Grónsko (vidíme ledovce), dále Kanadu, až nad Vencouver a po západním pobřeží na jih až do San Francisca. V letadle jsme dostávali stále bohaté občerstvení  (džusy , 5 druhů nealko nápojů, šunka, máslo, sýry, maso, brambory, moučníky, pudink, likéry). Při letu jeden starší pán zkolaboval v zadních řadách, odnesli jej a uložili před nás. Let byl klidný – ve výšce 10 – 11 000 m, rychlostí 900 – 1 000 km/h. Za 11 hodin letu přistáváme v San Franciscu – stát CALIFORNIA, nad letištěm jsme asi 15 minut kroužili. Podle našeho času  v ČR to bylo ve 23 h., místního času 14 h., takže časový posun byl o 9 hod. méně, než u nás doma. Ubytování bylo v hotelu ATHERTON v 5. patře s kolegou Jardou z Brna. Na hotelu jsme se zdrželi od 15,45 h. do 16,30 h. a pak šli na krátkou procházku do ulic a prohlídku 15 let nového kostela. V 19,30 h. jsme byli rozděleni do 2 mikrobusů po 10 osobách a jeli ke Golden Gate Bridže (Zlatá brána) – dlouhý most 2,7 km a ve výšce 67 m nad jezerem s krásnou vyhlídkou na večerní SF. Naším průvodcem v mikrobusu je výborný Ing. Faltus a jednímz pasažérů je rovněž ředitel CK America Tours p. Kužel. K mému překvapení jeden z účastníků byl z Hořovic – vedoucí CK p. Sklenář, který vše natáčel na video. V Hořovicích jsem bydlel po celou 2. světovou válku, takže jsme si dobře rozuměli. K večeři jsem si dal hamburger s černou kávou za 92 Centů.

  Čtvrtek 5.11.1998 – vstávám v 5,15 h, na hotelu černá káva a v 7,30 h. odjíždíme na prohlídku města. Jedeme přes park, kde se pase spousta bizonů až na vyhlídková místa nad městem k přístavu Fishermanś Whart, kde jsou různé obchůdky, kolotoče, restaurace a nad vodou se vyhřívá asi 600 lvounů. Odpoledne je hodinová vyjížďka výletní lodí kolem pevnosti ALCATRAZ (cena výletu 17 Dol.). Večer byla prohlídka China Townu. Večer se přihlašuji na 2 fakultativní výlety – letecké nad GRAND CANYONEM a nad LAKE POWELL  a RAINBOW BRIDGE (oba za 90 Dol.).

  Pátek 6.11.1998 - po snídani odjíždíme v 10 hod. do Tulare v Californii, výchozího místa k návštěvě vysokohorských národních parků. Projeli jsme čtvrtí plnou duhových vlajek, kde přebývají pouze lesbičky a gejové. Ubytování bylo v 16,15 h. a pak se šlo do bufetu na večeři za 9 Dol.- může se sníst a vypít co hrdlo ráčí. Cestou po dálnici jedeme kolem plantáží bavlníků se stohy sklizené bavlny, pomerančovníků, rajčat, zelí a vinné révy. Do Kalifornie se nesmí dovážet žádné ovoce z okolních států. Dovídáme se průměrný výdělek Američanů, který je 45 – 55 000 Dol. ročně,  to.zn. asi 4 500 Dol. měsíčně, při čemž denní strava stojí asi 15 Dol. Většina vlastní svůj dům v cenách od 35 do 70 000 Dol. Za 1 000 Dol. měsíčně zaplatí všechno. Velkou část dávají Američané na pojistky. Energie je levná, voda drahá, auto stojí asi 10 000 Dol, takže se dá pořídit asi za dvouměsíční výplatu. Jeden galon benzinu stojí 1,25 Dol. a voda v supermarketu totéž. Oblečení na celý rok se dá pořídit za 200 Dol. Američané málo cestují, nejvíce až v důchodu se svými karavany. Po večeři jdeme na prohlídku supermarketu a večer jsme pozváni zástupci CK na jejich pokoj k seznamovacímu večírku.

   Sobota 7.11.1998 – nezvyklé spaní, neboť se probouzím opět mezi 2. – 3. h., ale vstáváme v 7,15 h. zdejšího času. Je zataženo a my odjíždíme do národních parků Sequoia a Kings Canyon. Ve výšce kolem 2 500 m mlha a sněží. Dále nás nepouští bez sněhových řetězů. V parcích prohlídka nádherných stromů a rostlin. Stromy Sequoia jsou staré 2 000 – 2 700 let, vysoké až 60 m, o průměru 8 – 10 m a síly kůry až 60 cm. Na zpáteční cestě se opět krmíme v bufetu Burger King za necelých 7 Dol. Normální člověk by takové množství asi nezvládl, ale tady jsem se cítil skoro nenormální, když jsem za tuto cenu zvládl majonézový salát, rybu, smažené a pečené kuře, okurky, 2 ořechové zákusky, 2 Coca coly a dvakrát tři druhy zmrzliny.

Večer byla prohlídka 2 supermarketů, chvíli televizní programy a pak spaní. Zítra nás čeká Las Vegas.

  Neděle 8.11.1998 – v 8 h. vyjíždíme za podmračeného počasí, občas s deštíkem. Jedeme dálnicí, prériemi a pouští, kde je málo obyvatel a sem tam jednotlivé indiánské osady. M.j.zastavujeme se i u solného jezera v North Edwards  (asi 60 mil od Las Vegas), kde je startovací  i přistávací plocha raketoplánů. Stavíme se na občerstvení u největšího teploměru na světě.Před příjezdem do Las Vegas máme zastávku v PRIMM VALEY u prvého casina s mohutnou housenkovou dráhou. V 16 h. přijíždíme do hlavního města zábavy LAS VEGAS (stát NEVADA), kde máme ubytování v hotelu PALACE STATION. Na pokojích nás každého čeká malý dárek: plátěná taška s reklamou LV, tričko s logem hotelu, průpiska s propagačním materiálem a 3 dl lahvičkou vína.Po ubytování jdeme na večeři do hotelu Tropical, která byla formou bufetu za 13 Dol. a stála za to. Po večeři za silného větru máme procházku nočním LV s návštěvou CASIN, která jsou v každém hotelu.V některých jsme dokonce bloudili pro jejich velikost a nemohli najít východ. V USA je silná prohibice, a tak se smí třebas pivo pít na ulici pouze ukryté v sáčku.

  Pondělí 9.11.1998 – už v 6 h. ráno vyrážím do ulic fotit. Byl silný vítr, takže za hodinu se vracím a chodím po casinu, kde je stálý non stop provoz.Přesně v 10 h.vyjíždíme směr ÚDOLÍ SMRTI – Death Valley. Jedeme několika kaňony podél pohoří Sierry Nevady (výška 3 600 m) až k nejnižšímu místu BADWATERS ( -86 m pod mořskou hladinou ). Je to na solném jezeře – nejteplejším místě v USA. Na zpáteční cestě byla zastávka v muzeu Death Halley, potom prohlídka míst, kde těžily rudy v létech 1882 – 1888, zvláště borax. Prohlídka těžkých vozů, které tahalo 20 mulů s tonáží 20 t a jezdili až 165 mil za 10 dnů. Dále zde byly pozůstatky stavení a těžebního zařízení. Večer přijíždíme do Las Vegas a opět vyrážíme do ulic a hotelů. Všude je co prohlížet a obdivovat. Celý den bylo překrásné počasí a nádherné vyhlídky nad skalami Údolí smrti. Až po 21. h. večeříme v zámeckém bufetu za 8 Dol. několik druhů masa, zeleniny, sladkostí atd. Las Vegas je bludiště pohádkami a atrakcí - nemůžeme se odpoutat od nádherné světelné fontány s hudbou u hotelu Monte Carlo. Ubytování v našem hotelu Palace Station je perfektní, na pokoji kávovar, nádoby na led, který je v automatu na chodbě, televizor zabudovaný ve skříni, trezor na peníze.Vyhlídku na noční LV nám dopřává jízda proskleným výtahem do 20. patra, kde máme pokoj. Do středu města jezdíme zdarma zvláštním hotelovým autobusem. Prohlédli jsme si také rychlé sňatkové kapličky, kde se můžete oddat, půjčit si oblečení i svědky.

  Úterý 10.11.1998 – od včerejší večeře jsme ještě tak přecpaní, že uvažujeme o vynechání snídaně. Je nádherné počasí – slunečno a modré nebe a my v 8 h. odjíždíme do KANABU – stát Utah. V 9,45 h. přejíždíme státní hranici: z Nevady vjíždíme do Arizony. Tady je nutno si posunout hodinky o 1 hod.více. V 11,30 h. opět vjíždíme přes hranici do státu Utah. Následovala prohlídka vyhlídky a muzea. Obědváme v restauraci AMFAC v národním parku ZIONu. Jeli jsme v nadmořské výšce přes 2 000 m, zasněženou krajinou a prohlídkou množství kaňonů, rostlin kolem Panenské řeky. Tam se zdržovalo množství srnčí zvěře a jelenů. U plačící skály se stromy, obalenými rampouchy vystupujeme na příšerně nebezpečnou vyhlídku, která však stála za  nádherný pohled do údolí kaňonů a červených pískovcových skal.Do K-motelu v Kanabu přijíždíme v 18,30 h. a jeho majitelem je Čech. Po cestě jsme si prohlédli 3 domy – pojízdné s kompletním vybavením, které se prodávají v cenách 39 000, 50 000, 72 000 Dol. a je v nich pěkné a příjemné bydlení.

  Středa 11.11.1998 – ráno vstáváme a divíme se, neboť za noc napadlo více jak 15 cm sněhu, jsme v nadmořské výšce 1 500 m. Jedeme znovu do státu Arizona. Předtím zastavujeme v ORDERVILLE, kde buduje naše CK AT pro příští sezónu svůj motel s restaurací. Jedeme do hor za stálého sněžení, kde ve výšce 2 500 m dostáváme v prudké pravotočivé kopcovité zatáčce smyk a najeli jsme až ke krajnici. Na štěstí před námi byly dva pluhy s posypem a za jejich pomoci se nám podařilo vyjet. Pak jsme si to šinuli rychlostí 10 km/hod., ale bezpečně ! Až jsme sjeli do výšky 1 600 m skončil sníh na cestě, která byla opět suchá, avšak začal mírný déšť.

 Zastavujeme u indiánské osady (Navajové), prohlídka skalního městečka, dále mramorový kaňon a u řeky COLORADO přihlížíme nalodění 4 raftů a kajaků od Američanů, kteří sjíždějí řeku 17 dnů – 350 km. Potom GLEN CANYON a po něm oběd v kuřecím bufetu v PAGE . Po obědě návštěva velké vodní elektrárny GLEN CANYON DAM, kde jedeme výtahy až na samé dno, kde je 8 turbin. V 16 h. dojíždíme na hotel M G v PAGE ARIZONA.

Spojené státy americké vznikly v roce 1776, kdy měly 13 států ( na vlajce označení 13 červenobílých pruhů ).Nyní mají 50 států ( 50 hvězdiček ).

  Čtvrtek 12.11.1998 – vzpomínám na bratra Luboše, který dnes má 73. narozeniny, zkouším mu zatelefonovat v 10,15 h., ale marně, pak jsem si uvědomil, že u nás doma je 18,15 h. a on je právě v Třinci na hokeji, kde hraje Sparta Praha. Dnešní den nám začal budíčkem v 7,30 h., odjíždíme na letiště, odkud v 8,40 h. vzlétáme na 50 minutový vyhlídkový let za 50 Dol.Bylo to parádní nad Lake Powel, Rainbow Bridge, Monument Valley a Bryce Canyon. Viděli jsme také přehradu s vodní a parní elektrárnou.  Nalétali jsme 250 km ve výšce asi 500 m nad celou zátokou řeky Colorado a pod námi byly nádherné skály. Bylo pěkné, slunečné počasí. V malém letadle nás bylo 9 pasažérů a pilot. Po přistání se mikrobusem přesunujeme do slavného MONUMENT VALLEY, kde žijí ve skalitých horách indiáni NAVAJO HOGAN. Platíme 15 Dol. za dvou a čtvrť hodinovou projížďku jejich celým územím v otevřeném jeepu s indiánským průvodcem. Bylo to v NAVAJO TRIBAL PARKU. Po 16. h. se přesunujeme do FLAGSTAFFU – výchozího místa pro návštěvy Grand Canyonu. Tam máme v hotelu HILTON snad nejkomfortnější ubytování : světlý nábytek s televizí, telefonem, ledničkou, překapávačem na kávu, žehličkou s prknem, vysoušečem vlasů, koupací čepicí, mýdlem, šampónem, mikrovlnou troubou a radiem.Po večeři jdeme na prohlídku města a nákup zásob stravy za 3,99Dol. ( 4 sendviče – velká houska se salámem, šunkou, sýrem, zeleninou a litr Coca Coly. U indiánů jsme navštívili také jejich chýše s ohništěm uprostřed a dírou ve stropu. Od 22 h. do 23,15 h.máme bezvadné koupání v hotelovém bazénu s teplou vířivkou na páteř, dále cvičení na 4 strojích v posilovně s obrazovkami na každém. Součástí FIT-CENTRA jsou též ručníky, osušky, pití minerální vody, televize a sauna !

  Pátek 13.11.1998 – po snídani v hotelu Hilton odjíždíme za krásného, slunečného s modrou oblohou –počasí na letiště, odkud v 10 h. odlétáme na vyhlídkový let nad Grand Canyonem. Let trvá 45 minut a Grand Canyon je dlouhý 360 km, široký 21 – 23 km a hluboký 1,8 – 2,1 km. V letadle nás letí 17 a před odletem si děláme za 10 Dol. společné foto a dostali jsme osvědčení o provedeném letu. Po přistání jdeme na 45 minutový nádherný panoramatický film o Grand Canyonu  (život indiánů, zvířectvo, rozvodněné Colorado za bouře a rafty na této řece). Toto vše se odehrálo v National Geographic Theater se skupinovou vstupenkou 6 Dol. za osobu. Po filmu jsme odjeli na několik překrásných vyhlídkových míst Grand Canyonu. V 18,30h. dorážíme na hotel a po samostatné večeři z nakoupených zásob následovala prohlídka hotelu HILTON s jeho manažerkou. Cena pokoje je průměrně v sezónu 117 a mimo sezónu 59 Dol. Po večerní koupeli v hotelovém bazénu byl od 21 h. Country večírek.

  Sobota 14.11.1998 – opět po bohaté snídani v hotelu Hilton odjíždíme v 8 h. ráno.  Prvá zastávka byla za hodinu v SEDONA (stát Arizona) na vyhlídce, kde stojí mezi skalami pěkný kostel. Další stání bylo ve městě PHOENIX, kde se fotíme u Capitolu a senátu a za hodinu jedeme do zlatokopeckého městečka, kde se setkáváme s mladou rodinou z Trnavy (Slovensko), která se usadila v USA. Ve 13,30 h. (u nás doma 21,30 h) telefonuji s manželkou Danou.Pak následovala cesta dálnicí mezi několika druhy kaktusů a několika vězeními u dálnice s výstražnými tabulemi „Nezastavujte stopařům“. Dojeli jsme až k apačskému a kaňonovému jezeru CANYON LAKE. Po odpočinku pokračujeme k výletní hospodě TORTILLA FLAT AZ, která má zvláštní tapety – ze samých pravých Dolarů. V 18 h. dorážíme do dnešního cíle v TUCSONU – do hotelu MARRIOT. Po vybalení a koupeli jdeme na večeři do české restaurace pana Kletečky – MOUNTAIN VIEW. Mezi jeho stálé návštěvníky patří i brněnská zpěvačka Eva Martinů a býv. reprebrankář fotbalu Břetislav Dolejší. Za jednotnou cenu 20 Dol. jsem si dal hovězí polévku, půlku pečené kachny s českým zelím a 6 knedlíky, štrůdl se šlehačkou a becherovku. Všichni byli mile překvapeni českou kuchyní a volným výběrem. Ráno jsme vyjeli ze zimní krajiny a po ujetí 20 mil bylo už 25 st. C a nádherně teplo.

  Neděle 15.11.1998 – budíček v 7 h. za opět pěkného počasí. V 8,30 h. jedeme si prohlédnout hřbitov letadel – několik stovek snad 1000 na mnoha hektarech. Potom následovala cesta více jak 250 mil – přes 400 km pouští s tisícovkami různých kaktusů. Při jízdě mikrobusem nám přes cestu přeběhl kojot. V poledne návštěva pěkného městečka s vápenkou – AJO (Arizona). Odtud jízda do OLD TUCSON STUDIOS, kde se kdysi natáčel film „Sedm statečných“. Po 16. hod. přijíždíme do cíle dnešní etapy – do hotelu CORONADO v JUMě. Po krátkém ubytování pokračujeme 15 mil cesty do MEXIKA.Na státní hranici mám však problémy s bílou kartou v pase, kterou nemohu najít. Nakonec jsem zásluhou našeho průvodce jel se skupinou, ale na zpáteční cestě z MEXIKA do USA byly velikánské problémy. Celní kontrola požadovala za ztrátu dokladu 85 Dol., nakonec to spravilo 6 Dol. V Mexiku jsme byli v městečku LOS ALGODONEC na prohlídce bazaru. V blízkosti hranice byla spousta ordinací zubních lékařů. V ulicích byl k vidění velký nepořádek, jaký rozdíl mezi USA. Byli jsme v nejteplejší krajině – v létě 35 – 40 st. C, dnes nad 25 st. C. Po návratu do našeho hotelu byla večerní prohlídka města a koupání venku v bazénu.

  Pondělí 16.11.1998 – po bohaté snídani gratis (šunka s vejci, topinka, strouhané brambory, pomeranč, čaj) odjezd do LOS ANGELES. Po cestě zastavujeme u písečných dun a začal šoférovat pan ředitel CK AT až k SAN DIEGU, kde si posouváme opět čas o 1 hod. zpět (rozdíl 9 h.). Tam bylo nejpěknější město zájezdu. Následovala prohlídka vojenského přístavu, letiště – odkud co 2 minuty startují velká letadla, hotelu CORONADO, kde se točil film „Někdo to rád horké“, komfortní vybavení u pláže, tenisové kurty s umělým povrchem, bazén atd. Návštěva SEA WORLD (vodní živočichové, ptactvo, velryby, žraloci, delfíni a různá šou). V zátoce PACIFIKU byla voda studená, takže bylo jen 1,5 h. opalování na pláži a pití červeného vína s oříšky za 5 Dol. na terase hotelu HILTON u pláže. Poté odjezd přes ANAHEIM do DISNEYLANDU. Tam jedeme vláčkem z parkoviště až k hlavní bráně. Vstupné na den činí 38 Dol., na 2 dny 65 Dol. a 3 dny 95 Dol.Večer návrat na hotel FULERTON v LA. Po večeři z vlastních zásob prohlídka obchodů a marketů. Velkou chybu jsem udělal , že jsem se pustil do ulic večer a na hotelu jsem zapomenul adresu hotelu.Po bloudění osvětlenými ulicemi s pestrobarevnými neony jsem konečně po půl hodině našel benzinovou stanici poblíž našeho hotelu. Ale představa, že hotel v noci nenajdu byla příliš krutá, zvláště, když ráno se přemisťujeme dále. Při cestě ze San Diega do LA byla krátká zastávka v CARLSBADU, kde je od roku 1994 socha, kterou dělal český Karlovarský sochař.

  Úterý 17.11.1998 – blahopřejeme p. Sklenářovi k dnešním narozeninám a připíjíme žlutým likérem s chutí tabákoviny z Mexika, kde je v láhvi chlupatý červ. Všichni z toho mají obavy, takže chutnáme likér pouze oslavenec, ředitel CK AT a já. Dnešní prvá zastávka je u milionářské pláže v SANTA MONICA. Pokračujeme prohlídkou výstavního sídla herců z Hollywoodu v BEVERLY HILLS. Pak zastavujeme v HOLLYWOODU u čínského divadla, kde jsou otisky rukou a nohou významných osobností (Sonja Henie, Jackson aj.). Procházíme se chodníkem významných herců, režisérů, kameramanů (je jich 6500 označených hvězdou v chodníku s např. mosaznou kamerou a jménem). Po nákupu suvenýrů byl odjezd do vlastního studia UNIVERSAL v Hollywoodu. Prohlídka byla za 19 Dol (na vizitky CK sleva 50 %), jinak 38 Dol., senioři – důchodci 35 Dol. Návštěva trvala 5 hodin. Celá prohlídka byla vynikající ( jízda vláčkem, lodí, prasklý dřevěný most,jenž po našem přejetí se zřítil, bitvy na vodě, Jurassic Park, let vesmírem nad mrakodrapy, různé obludy ještěrů a dinosaurů, jízda autem na vodě, zemětřesení, kovbojové, Chaplin atd.). Zpáteční cesta na hotel trvala hodinu a půl osmiproudou řekou aut. LOS ANGELES má rozlohu asi jako Severočeský kraj – 260 km2, tvoří jej 85 souměstí, vlastní LA má 2,5 mil. obyvatel.

Večeře byla v bufetu CASTLE GARDEN za 7,53 Dol. Neuvěřitelné bylo, co se do člověka vejde za delší večerní posezení. Za zaplacenou částku jsem si dal 2 plátky uzeného, dva druhy pečeného vepřového, smažené kuře, čínu, kari rýži, pomfríty, zapekanou rolku s masem, kyselou okurku, zelný salát s majonézou, květákový salát s čínským zelím a papričkami, štrůdl a ořechový koláček, 2 zákusky a 2 zmrzliny, puding a Cocacolu. Před večeří jsme jeli do dolarového marketu nakupovat hračky. Před 22 hod. telefonuji s manželkou a synem, který mi sdělil, že mě bude čekat autem na letišti v Praze při cestě z Karlových Varů.

  Středa 18.11.1998 – i když jsme šli spát po půlnoci, budím se už kolem 4.h.ráno – asi už cestovní horečka, vstávám však v 6,30 h., balím a snídám. Dopoledne je vycházka po okolních marketech. Pro manželku kupuji tmavé , dlouhé večerní šaty za 8,60 Dol. Než otevřou ostatní obchody mezi 9,30 – 10 h. čekáme u recepce a prohlížíme si velmi početnou skupinu Japonců, kteří odjíždějí. Ve 12,15 h. nakládáme zavazadla jedeme na letiště v LA. Za 30 minut cesty jsme na letišti, kde začaly americké odbavovací zmatky.

V 16,40 h. startujeme z LOS ANGELES do AMSTERODAMU. Letíme Boeingem 747-400 (436 osob), klidně, výška 11 – 12 000 m, rychlostí 950 – 1 000 km/hod. Po filmech a večeři usínám kolem 22 h. a budím se v 0,45 h., kdy už svítá, je slunečno a podává se snídaně v letadle. Letíme z LA směrem na CHICAGO, TORONTO, ATLANTICKÝ OCEÁN, SKOTSKO, ANGLII do AMSTERODAMU. Po 10 hodinovém letu ve vzduchu, přistáváme ve 2,40 h. v Amsterodamu dne 19.11.1998. Posouváme si čas o 9 hodin navíc – tj. 11,40 h. SE času.

 Mohutné letiště v Amsterodamu s 89 nástupišti si prohlížíme a ve 14 h. máme odlétat do Prahy. Máme však 40 minutové zpoždění, když skupina 10 Gruzínců chce s námi odletět, ale až zásahem 20 policistů se jim to nepodařilo a po šarvátkách konečně nastupujeme do letadla Douglas. Letíme hodinu a čtvrt, místo půl druhé a přesně v 16 h. rolujeme šťastně v Praze – Ruzyni, kde už mě čekali syn Standa s vnučkou Deniskou a jejím druhým dědou Jendou Klimešem a vezli mě autem domů do Českého Těšína. S dálničními problémy – asi 70 km za Prahou ( 10 km jsme jeli krokem asi 2 hiod.) přijíždíme dne 19. listopadu 1998 před 23 hodinou šťastně domů !!!

 

 

Náhledy fotografií ze složky USA

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář