SKAUTOVÁNÍ-SPORTOVÁNÍ-CESTOVÁNÍ

 Česko-polský skauting bez hranic. I když kdysi jednotlivé státy rozdělovaly hranice, tak skautské ideály vždy spojují svět!

Odbojová skupina na Ostravsku zvaná "Odboj Slezských junáků" byla vedena skautským roverem Vláďou Čermákem, který se záhy spojil s revírníkem Kabylkou ze Starých Hamer. Ten chlapcům umožňoval styk s partyzány, kteří operovali v Beskydech.Ti potřebovali mimo běžné potřeby velmi nutné léky a zdravotnický materiál. Tyto si hoši obstarávali od spolehlivých kamarádů pracujících ve zdravotnictví. Vše potřebné pak se značným rizikem transportovali členové "OSJ" do beskydských lesů. Mimo zajišťování materiálního zabezpečení odbojových činitelů v terénu působili rovněž jako zpravodajská síť, dodavatelé map, buzol a pod.

V říjnu 1946 při dvoudenní výpravě skautů 30. oddílu Ostrava navrhl jeho vůdce Sláva Moravec ,aby na hřebeni Ivančeny pod vrcholem Lysé hory v Beskydech proti tábořišti Slezské lesní školy u Chladné vody založili mohylu. Měla Třicítce připomínat životní oběti vůdce 1. oddílu (z něhož Třicítka vznikla) Vladimíra Čermáka a jeho nejbližších spolupracovníků ( Vladimír Bílek, Vlad.Garbulinský, Josef Gebauer, Čeněk Harabiš, Otto Klein, Mir. Kozlovský, Josef Kmošťák,Alfréd Kraut, Jaromír Krupa, Quido Němec, Zdeněk Novák, Vladimír Pach, Vladimír Pitka, Milan Rotter, Jan Schindler, Alois Šugárek,Bohumil Zyznar ) zastřelených gestapem koncem dubna 1945 v polském Těšíně. Výzva uctívat mladé hrdiny přiložením dalších kamenů k mohyle našla odezvu mezi junáky a nejen mezi nimi. Nositeli tradice v letech 1948 – 1968 se stali mladí turisté, vedeni Karlem Líbou a v letech 1970 – 1989 hlavně trampové. Při své návštěvě Ivančeny v dubnu 1969 označil mohylu tehdejší náčelník Junáka Dr. Rudolf Plajner za památník všech junáckých obětí v boji za svobodné demokratické Československo. V současné době mohyla obsahuje desetitisíce kamenů donesených z celého světa. Je zde i kámen z Měsíce od kosmonauta – skauta Neila Armstronga.

Odboj slezských junáků vznikl 13. Listopadu 1943. V jeho čele stál Vladimír Čermák a jádro tvořili většinou skauti z 1. oddílu Moravská Ostrava. Členové této skupiny po celou dobu činnosti pomáhali partyzánům v Beskydech donášením potravin, léků a různých zpráv. Ke konci války se odbojová skupina připravovala na odchod do hor a na ozbrojené povstání. Při shánění zbraní však narazili na udavače. V dubnu 1945 byli pozatýkáni gestapem. Jejich životy se naplnily o několik dní později v polském Těšíně (Cieszyně).

Z iniciativy brněnských skautů ( z 19. střediska) a z oblasti Petra Bezruče, jmenovitě z Ostravy, Českého Těšína, Paskova, Třince a Karviné, byla se značným časovým odstupem 51 let uctěna památka osmnácti ostravských skautů a jejich příznivců z Odboje slezských junáků, kteří byli na konci 2. světové války kolem 24. dubna 1945 (Den patrona světového skautského hnutí sv. Jiřího) surově umučeni a zavražděni německým gestapem na starém židovském hřbitově v polském Cieszyně na Hažlachské ulici.

Uvedená realizační skupina, která pracovala ve složení Ing. Jan Švábenský – Akela a Jan Fiala – Pade ((oba z Brna), Roman Teichmann - Stopař (výchovný zpravodaj oblasti PB z Paskova), Ota Gavenda - Harry z Třince, Zbyšek Lajczyk – Sidžo z Karviné a Stanislav Vincour – Bublina z Českého Těšína spolu s polskými skauty – harcery Piotrem Chraniukem a Rudolfem Foberem zřídila na místě jejich popravy důstojnou pamětní desku s česko-polským nápisem a tímto též uctili památku těchto

osmnácti statečných chlapců z Odboje slezských junáků. Termín odhalení desky byl projednán s Radou města Cieszyna a stanoven na neděli 27. října 1996 v předvečer našeho státního svátku – Dne vyhlášení samostatného Československa.

Celá akce byla již zahájena v sobotu 26.října 1996, kdy česko-polský hraniční přechod přejela tři osobní auta, označena nápisy „Skauting bez hranic“. Zastavila se v Cieszyně u vchodu do starého židovského hřbitova. Hřbitov byl uzamčen. Po svérázném „vniknutí“na hřbitov, skauti u starého kamenného náhrobku se skautskou lilií (mosazná, která byla po krátké době odcizena), položili kytici, zapálili svíčku a skautským pozdravem a minutou ticha, uctili památku 18 zavražděných členů Odboje slezských junáků, kteří zde byli zastřeleni Gestapem v dubnu 1945.

Tak dva dny před státním svátkem- Den vzniku samostatného československého státu, si přítomní činovníci Junáka připomněli, že zde zastřelení skauti- splnili svůj junácký slib vlasti !

Tentýž den v 16 hodin v Českém Těšíně začalo setkání polských harcerů s českými skauty. V polském kempu Olza pro rozmoklý terén odpadl plánovaný táborový oheň a tak se mezinárodní setkání uskutečnilo na české straně v Domu dětí a mládeže (U mlýna). Ve velkém přeplněném sále se sešlo skautské mládí dvou států. Probíhaly zde různé scénky a soutěže, nacvičoval společný pokřik, hlaholil smích a zpívali písničky. Program se vydařil k plné spokojenosti a nad očekávání pořadatelů.

V neděli 27. října 1996, po osmé hodině ranní, přešla pod svými skautskými vlajkami a s českou státní vlajkou v čele početná skupina skautů, skautek, pamětníků a pozůstalých přes hraniční přechod z Českého Těšína do Cieszyna, kde byla na zahájení celé akce v kostele sv. Marie Magdaleny sloužena mše nejen za mladé skauty, ale za všechny bez rozdílu národností, kteří byli popraveni nebo padli v boji proti nacistům. Skautský průvod vyšel od Městského kulturního střediska (dnes KaSS) a vedl ho kapitán vodních skautů br. Eda Konvička – Pajtáš ke kostelu v Cieszyně. Ve stejnou dobu tam dorazily oddíly polských harcerů pod vedením br. Chraniuka a Godlewskiho. Dostavila se i delegace Armie Krajowe. Mezi českými skautskými činovníky se objevil i bývalý náčelník slovenských skautů br. Václav Rubeš. Ze zahraničního odboru Junáka nikdo nepřijel. V kostele, který byl zcela zaplněn věřícími, skauty a harcery se konala společná bohoslužba. Mši mezi třemi kněžími rovněž celebroval skaut ThDr. Antonín Huvar- Leknín z Velké Bystřice. I on vzpomenul zastřelených členů Odboje slezských junáků, i utrpení všech, kteří prošli výslechy a věznicemi nebo koncentrační mi tábory za německé a také komunistické totality. Ant. Huvar byl rovněž dlouhou dobu komunisty vězněn. Kostel byl zaplněn do posledního místa. Po mši na Rynku ( náměstí ) v Cieszyně promluvili k nastoupeným skautům a harcerům starosta města Českého Těšína JUDr. Bohumil Muroň a burmistrz Cieszyna Dr. Jan Olbrycht (nynější Europoslanec). Za českého ministra zahraničí Ing. Josefa Zieleniece, který převzal záštitu nad odhalením pamětní desky, avšak pro své zaneprázdnění se nemohl osobně zúčastnit, pronesl projev JUDr. Bohuslav Hynek z ministerstva zahraničních věcí ČR. Zdůraznil jak vlastenectví v boji proti společnému nepříteli, tak sousedskou spolupráci a přátelství spojující národy a přesahující hranice. Po proslovech se všichni za doprovodu dechové hudby průvodem odebrali ke starému židovskému hřbitovu, kde Gestapo provádělo popravy a kde byli surově zavražděni i skauti. Když br. Miroslav Nogol – Jestřáb z Havířova zatroubil mezinárodní skautský signál, započal slavnostní ceremoniel.Hudba zahrála českou a polskou státní hymnu.Po úvodním slovu br. Švábenského z Brna, promluvil tehdejší spolupracovník popravených skautů br. Bedřich Polák – Bimbo z Opavy,

který přežil celou tu hrůzu a šťastně unikl smrti, když v době jejich transportu do Cieszyna, pálil v kotelně kriminálu gestapácký archiv, související s jejich nekalou činností a zapomenulo se na něj. Na zdi budovy márnice starého hřbitova byla pak odhalena pamětní deska vysoké umělecké úrovně podle návrhu prof. Františka Stohra z Brna a její provedení bylo svěřeno českému kameníkovi Ervínu Suchánkovi z Paskova. Slavnostní odhalení pamětní desky provedl zástupce ministerstva zahraničí ČR JUDr. Boh.Hynek. Životy mladých skautských odbojářů zhasly na zdejším hřbitově v dubnu 1945 střelou do týla, když měli všichni drátem svázané ruce. K odhalené pamětní desce položili květiny a věnce zástupci institucí a organizací, jakož i harcerské a skautské oddíly a pozůstalí, kteří se vzpomínkového aktu zúčastnili. Závěrem zazněl zpěv skautské hymny „Junáci vzhůru“ a také hymny polských harcerů. Nakonec br. Nogol zatroubil skautskou večerku.

V odpoledních hodinách probíhala v obou pohraničních městech nad Olší skautská hra pod názvem „Skauting bez hranic“, které se zúčastnilo osm smíšených 8mi členných koedukovaných hlídek. Úkolem závodících bylo podle plánku najít co nejrychleji 8 kontrolních stanovišť, 4 na polském a 4 na českém území. Na každém stanovišti odpovídaly hlídky na otázky z okruhů skautských, kulturních a historických vědomostí o obou státech a skautských organizací. Otázky nebyly snadné a polská i česká část hlídky si musela navzájem pomáhat a spoléhat se na vědomosti druhých.

Že se tento mezinárodní podnik přátelství vydařil, za to patří velký dík všem, kteří stáli u jeho zrodu a pomáhali jej uskutečnit. Před neúnavnou a obětavou prací činovníků: Švábenského, Fialy st. a ml., Teichmanna, Vincoura, Gavendy, Gureckého, Lajczyka, Konvičky, Jarnota, Křístka, Huvara a dalších, z polské strany Chraniuka, , Godlewskiho a Fobera se skláníme v hlubokém obdivu.

Je dobré a chvályhodné, že Odboj slezských junáků, vedený Vláďou Čermákem není dodnes zapomenut, i když po celou dobu za komunistické totality se o něm nesmělo mluvit. Dnes tomu tak není a na hrdiny můžeme vzpomínat jednak u mohyly na Ivančeně, tak i na místě skutečné tragedie na polské straně v Cieszyně, kde se scházejí skauti s harcery vždycky v pátek před 24. dubnem (svátek sv.Jiří – patrona skautů) kolem 16.hodiny.Na obou místech si tedy skauti vždy koncem dubna připomínají tuto nešťastnou událost, která se stala těsně před koncem války v roce 1945.

Stanislav Vincour,

člen Svojsíkova oddílu.